Je absolventem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. V letech 1951–1969 pracoval v Československém rozhlase (zahraniční vysílání). Po propuštění z politických důvodů byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu a pět let jejím předsedou. Je autorem řady komentářů, článků a knih: Poločas války (1970–2005), Ghetto Litzmannstadt 1941–1944 (2000), Cesta do Wannsee (2008).